Má maminka onemocněla na rakovinu plic. Vzala jsem si ji k sobě a s přítelem jsme se o maminku starali. Když maminka zemřela, tak už jsem pila častěji. Přítel mi pověděl, že ode mne odejde i s dětmi ale já na to nereagovala, bylo mi to jednou. Po roce po maminčině smrti mi přítel nabídl ať s ním jdu na bohoslužbu do naší církve, a já mu na to odpověděla, že kdyby byl Bůh, tak nedopustí, aby dobří lidé odcházeli a špatní tady zůstali. Děti s přítelem tam nějakou dobu chodili, řekla jsem si že s nimi navštívím církev. Když jsem slyšela jak náš pastor káže svaté Písmo, tak jsem cítila svatého Ducha. Bylo to tak, že jsem cítila lásku našeho Pána radost a klid na duši. V ten den jsem přijala Ježíše do svého srdce. Od té doby jsem se nenapila alkoholu a už si neumím představit život bez Ježíše. Každou neděli chodíme s rodinou na bohoslužbu a Bůh nám žehná. Juliana